Vnímání a identifikace barev. Smyslové vnímání a verifikace barev při digitálním zpracování

Při posuzování barevných vzorků, stratigrafií, průzkumů fasád apod. je obvyklým problémem přesná identifikace odstínu barvy, jeho vyhodnocení a případně stanovení dalších úprav. Problém spočívá nejen ve schopnostech lidského oka, resp. následného „zpracování“ viděného v mozku, ale i v přenosu informací o barvě, její intenzitě a dalších vlastnostech povrchu mezi jednotlivci. Další okruh problémů vzniká při výběru vhodných barev. Nejrůznějšími „chybami“ je zatíženo ovšem nejen smyslové vnímání, ale i zachycení barev pomocí moderních technických metod. Míněny jsou zejména metody digitální fotografie, zobrazování na elektronických zařízeních či pomocí tisku.

Této problematice byl věnován seminář společnosti STOP v roce 2015 nazvaný Identifikace barev v památkové praxi. Jeho cílem bylo připomenout a předvést, jaké posuny mohou nastat ve smyslovém vnímání člověka a jak lze předcházet zbytečným chybám či nedorozuměním. Zároveň byly shrnuty podstatné informace důležité pro verifikaci barevného obrazu při digitálním zpracování. Významné příspěvky z tohoto semináře jsou shrnuty v tomto čísle Zpravodaje STOP.

Je zcela zřejmé, že problematika identifikace barev je mnohem širší, v mnohém složitější, v mnohém není dosud dostatečně zpracována (názvosloví barev v češtině). S ohledem na omezené množství dostupné literatury s tímto tématem se zdá, že uvedené texty by mohly být vhodným příspěvkem do složitého a mnohdy subjektivního procesu identifikace a výběru barevných odstínů. Tento proces je navíc důležitý nejen v památkové péči, ale i v mnoha dalších oblastech lidského počínání.

Ondřej Šefců, místopředseda společnosti STOP