Práce s barvami v památkové péči. Problematika výběru a použití barev při obnově historických objektů

K velmi důležitým schopnostem člověka patří barevné vnímání. Postupně se rozvinulo o možnosti barevné paměti, představivosti, barevné fantazie a cítění barevné harmonie. Tyto dovednosti člověk již po tisíce let využívá nejen ke své obživě, ale i k potěšení, když vytváří řemeslná a umělecká díla a koloruje své oděvy, náčiní nebo stavby. V posledních desetiletích však můžeme nabývat nepříjemného dojmu, jako by některé své schopnosti záhadně ztrácel, tedy konkrétně cit pro barevnou harmonii ve svém okolí. Stačí se rozhlédnout po městech, nahlédnout do interiérů či pozorovat média. Třeba na stavbách navzdory přesné technice a obrovské škále pigmentů, pojiv a různých vynálezů zacházíme s barvami často až primitivně, bez citu a vkusu. Zajímavé ale je, že v některých oborech se s nimi pracuje příkladně, třeba v oděvním průmyslu. Jedná se o přirozený vývoj, chyby ve výuce, špatné vzory, přerušené tradice, globální vlivy nebo něco jiného? A víme, jak správně identifikovat barevné odstíny či jak propojit svět digitální techniky s naším smyslovým vnímáním?

Odpovědi na tyto otázky hledaly i tři semináře věnované barvám v památkové praxi, které Společnost STOP uspořádala v letech 2015–2017. Příspěvky z prvního semináře o problematice rozlišení barevných odstínů pomocí lidských smyslů i přístrojů byly shrnuty do Zpravodaje 2/2015. Také vyšel Zpravodaj 1/2015 s výsledky našeho dlouhodobého experimentu sledujícího stárnutí fasádních nátěrů, a to i z hlediska barevnosti.

Tento Zpravodaj vychází ze seminářů z let 2016 a 2017 a má dvě hlavní témata. Prvním je zpracování barevných vjemů v lidské psychice a odraz tohoto působení v architektuře či umění (teorie barevných harmonií a řešení barevnosti u historické architektury, otázky barevného vkusu v průběhu staletí, proměny barevného cítění z hlediska geografického, studium historické barevnosti). Druhým jsou metody a úskalí vlastní aplikace barev na památkách, především na fasádách historických staveb (průzkumy barevných vrstev a vyhodnocení sond, posuzování barevných vzorků a výběr nátěrových hmot, otázky spojené s vlastní výrobou a aplikací, např. s přípravou podkladu, rozvrhem barev, finálními úpravami).

Rádi bychom, aby tyto semináře i publikace přispěly ke zmapování problematiky, umožnily se vyhnout zbytečným chybám a třeba i vyvolaly další bádání a objevování vhodných postupů. Jako velmi užitečné, třeba v grantovém výzkumu, by mohlo být definování škál barev příslušných pro vybraná slohová období a určení jejich vhodných kombinací. Velmi přínosné by bylo shromáždění osobních zkušeností „starých mistrů“ řemesla a také zpracování reprintů starých malířských příruček nebo skript a zápisů. Neboť je zřejmé, že v této oblasti naši předci měli mnoho vymyšleno a naučeno, tak proč to znovu objevovat.

Ondřej Šefců, místopředseda společnosti STOP