Torzální architektura. Technologie konzervování, statika, památková obnova, organizace obnovy
Zpravodaj STOP, svazek 21, č. 1/2019
Zpravodaj STOP, svazek 21, č. 1/2019
Specifika obnovy torzálních památek. Poznatky památkáře, Ondřej Šefců, NPÚ, ÚOP v Praze
Lietava. Celkový pohľad na záchranu hradu a jej organizácia, Jaroslav Mitterpach, Združenie na záchranu Lietavského hradu
Katarínka – 25 rokov skúseností při dobrovoľníckej konzervácii kostola a kláštora sv. Kataríny Alexandrijskej, Peter Herceg, občianske združenie Katarínka a Združenie křesťanských spoločenstiev mládeže
Cimburk. Záchrana a statické zajištění zříceniny hradu, David Krämer, Polypeje – spolek pro obnovu a využití historických památek
Dlouhodobá péče o zříceninu hradu Zlenice aneb Od amatérů k poučeným laikům, Vladimír Havelka, Sdružení pro ochranu kulturního dědictví – Zlenice, z. s.
Workshop na zřícenině hradu Zlenice, Vladimír Havelka, Pavla Rovnaníková, Robert Gill
Podiel statika na záchrane objektov torzálnej architektúry. Pasportizácia zrúcanín, Vladimír Kohút, Prodis+ s.r.o., Bratislava
Hrady s oblým nárožím, Jan Vinař, statik, NPÚ, GŘ
Vízmburk. Příklad péče o torzální památku, Petr Kotlík, VŠCHT Praha
Experimentální zastřešení a odvodnění hradu Krakovec, Jiří Sobek, správce státního hradu Krakovec, Vít Mlázovský, projektant
Technologické aspekty záchrany hradního paláce na Helfštýně, Pavel Fára, Cubus, spol. s r.o., Martin Karlík, atelier-r, s.r.o.
Malty pro konzervaci zřícenin, Pavla Rovnaníková, FAST VUT v Brně
Císařská falc v Ingelheimu – dvanáct let po rekonstrukci, Petr Prokeš, quick-mix k. s.
Torzální památky představují zbytky staveb vystavených povětrnosti – zatékání srážkové vody a rozdílům teplot. Jejich materiál je různorodý, proto mají zachovány jen nejtrvanlivější konstrukce, hlavně části masivních obvodových zdí či kleneb, případně některé chráněné prvky – zbytky omítek, dlažeb apod. Může se jednat i o objekty archeologického výzkumu, jež byly dlouhou dobu překryty zeminou a při prezentaci znovu vystaveny okolnímu prostředí. Nestojí tedy před námi úplné stavby, udržovatelné v dobrém technickém stavu, ale torza v rozkladu. Mohou být artefaktem pro odborníky, ale také zdrojem zážitků pro své návštěvníky. Jejich konzervace a následná údržba by měla zahrnovat právě tyto aspekty.
Péče o torzální památky ilustruje propojenost vědních oborů živé a neživé přírody se společenskými vědami. Ve Zpravodaji jsou na mnoha příkladech prezentovány zkušenosti s organizací záchrany rozsáhlejších objektů v České republice a na Slovensku. Při záchraně těchto objektů mají významnou úlohu inženýři-statici, proto je kromě technologických problémů akcentováno i toto hledisko.
Problematice torzálních památek věnuje společnost STOP značnou pozornost. V roce 2006 se uskutečnil první souhrnný seminář věnovaný konzervaci těchto objektů. Kromě „klasických“ zřícenin hradů zde byla rozebírána např. i konzervace archeologických památek. Roku 2009 vyšla dvě čísla Zpravodaje STOP přibližující revitalizaci zřícenin vybraných českých a moravských hradů. Od r. 1997 probíhaly experimenty na hradebních zdech Křivoklátu. Týkaly se výběru vhodných malt a prostředků pro konzervaci a zpevnění zdiva. Jejich vyhodnocení se věnuje samostatný Zpravodaj STOP 2/2018.
Zpravodaj vzhledem ke svému rozsahu nemůže ani nechce shrnout zvolené téma. Snažíme se hlavně zachytit širší souvislosti a podrobněji ukázat konkrétní příklady zřícenin a péče o ně. Věříme, že informace budou užitečné v praxi a přispějí k diskuzi i v této oblasti památkové péče.
Pavla Rovnaníková, předsedkyně společnosti STOP
Pavel Fára, místopředseda společnosti STOP
