Postupy, které se v památkové péči (ne)osvědčily. Chyby, omyly i pozitiva
Zpravodaj STOP, svazek 21, č. 2/2019
Zpravodaj STOP, svazek 21, č. 2/2019
Zkušenosti z obnovy památek, Ondřej Šefců, NPÚ, ÚOP v Praze
Nové technologie a metody při obnově památek. Očekávání, úskalí, prohry, Pavel Jerie, NPÚ, GŘ
Střety památkové metodiky a exekutivy na poli památkového a stavebního práva s kontextem správního řádu, Aleš Dittert, Profing ML s.r.o., soudní znalec
Co se na střechách (ne)osvědčilo. Příklady problémů při opravách střech historických staveb, Martin Maršík, Fas Maniny, s.r.o.
Jak se osvědčila dosavadní řešení oprav střechy Královského letohrádku Pražského hradu, Pavel Jakoubek, Studio acht, spol. s r.o.
Úskalí, na něž narážejí projektanti nosných konstrukcí historických budov, Jan Vinař, statik, NPÚ, GŘ
Nevhodné způsoby sanace vlhkého zdiva, Pavel Fára, Cubus, spol. s r.o.
Otloukání omítek z historického zdiva, Pavel Jakoubek, Studio acht, spol. s r.o.
Technologie obnovy památek 1965–1985. Ze vzpomínek pamětníka, Jan E. Bárta, Aqua obnova staveb s.r.o.
(Ne)respektování přírodních zákonů při obnově památek. Zkušenosti z obnovy hospodářského dvora v Plasích, Pavla Rovnaníková, FAST VUT v Brně
Zámek Veltrusy: Dům lesního a žluť Marie Terezie. Příčiny poruch povrchů a další souvislosti, Pavel Fára, Cubus, spol. s r.o.
Je zřejmé, že jako jiné lidské činnosti, ani péče o památkový fond se nemůže vyhnout nepodařeným zásahům, ať už z jakýchkoliv příčin. V „kuloárech“ se často mluví o tom či onom případu, kdy nová omítka spadla, obnovený fasádní nátěr se oloupal nebo aspoň změnil odstín, restaurovaný kámen se drolil, ošetřené dřevo se začalo rozpadat, barvy na obraze se po plynování změnily, mikrovlnami ošetřovaný oltář vzplál apod. Pravděpodobně každý, kdo se kolem památek profesně či ze zájmu pohybuje, o nějakém takovém „karambolu“ slyšel. Dozvěděl se však obvykle pouze výsledek „konečného“ stavu, jen zcela výjimečně o příčinách onoho selhání. Mluvit otevřeně o nepodařených případech obnovy či sanace (především) historických budov a pokusit se definovat jejich příčiny totiž není zdaleka běžné. Ale je to důležité pro hledání způsobů, jak se podobným situacím vyhnout.
Je možné odlišit různé případy. Například byl určitý postup či materiál použit s dobrým úmyslem, že může objektu pomoci, jeho stav zlepšit, avšak v důsledku nějakých, na první pohled neodhadnutelných okolností (některých dosud neznámých vlastností materiálu, podmínek použití apod.) selhal. Nebo byl použit neodborně, příp. se jednalo o nevhodnou modifikaci postupů v jiných podmínkách úspěšných. Selhání bývá i důsledkem „odbytého“ či špatně interpretovaného průzkumu, nedostatečných znalostí či zkušeností, malé pečlivosti a zodpovědnosti navrhujících nebo provádějících pracovníků i technologickou nekázní.
Je samozřejmě možné se setkat i s případy, kdy rizikový postup či metoda nezpůsobily škodu, naopak pomohly. Spoléhat na takovou náhodu bez předchozího ověření vhodnosti použité metody je však velice riskantní. Zodpovědný správce, restaurátor, projektant apod. se proto této situaci předem vyhnou, i když u laické veřejnosti mohou ve srovnání s „odvážným a akčním“ pracovníkem vypadat jako nadměrně pomalí a jejich opatrný postup jako zbytečně zdlouhavý a drahý.
Tento Zpravodaj STOP vychází ze čtyř seminářů, které Společnost pro technologie ochrany památek na toto téma uspořádala v letech 2012–2018. Věříme, že zkušenosti popsané v jednotlivých příspěvcích mohou pomoci se obdobných chyb, které mnohdy způsobí i poškození historických objektů, v budoucnu vyvarovat.
Petr Kotlík, předseda společnosti STOP v l. 1994–2017
