Popis
Povrch dřevěných výplní v 19. a 20. století a chyby při obnově jejich barevnosti, Ladislav Špaček, emeritní pracovník NPÚ, ÚOP v Praze
Praktické zkušenosti se současnými povrchovými úpravami dřevěných prvků z pozice akreditované zkušebny, Anna Součková, Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s. p.
Dřevo a jeho schopnost propouštět kapaliny, Andrea Nasswettrová, specialista na diagnostiku dřeva a dřevěných konstrukcí
Impregnace dřeva proti škůdcům – od prevence k sanaci, Jaroslav Strnadel, Bochemie wood care s.r.o.
Intumescentní protipožární nátěry na dřevo, Lenka Kozinová, Stachema CZ s.r.o.
Retardéry hoření a jejich vliv na povrch historického dřeva, Irena Kučerová, VŠCHT Praha
Nátěry na dřevo s fungicidními vlastnostmi a nové směry vývoje, Andrea Nasswettrová, specialista na diagnostiku dřeva a dřevěných konstrukcí
Povrchové úpravy dřeva, Jan Vinař, statik, NPÚ, GŘ
Rekonstrukce a sanace krovu a dřevěných konstrukcí nad hlavní lodí kostela sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou, Miroslav Navrátil, Versatil, Josef Horák, Adkalis
Tento Zpravodaj STOP se zabývá povrchovými úpravami dřeva jako stavebního materiálu. Nejde nám o vylepšení vzhledu, což je sice také důležité, ale o to, jak zvyšovat trvanlivost dřeva v konstrukcích. Chceme poskytnout informace a zkušenosti o požadavcích na ochranu dřeva a na účinnost látek, jež zlepšují ochranu dřeva proti ohni, abiotické nebo biotické degradaci.
Trvanlivost dřeva je úzce spojena s jeho strukturou. Materiál disponuje velkou mnohotvárností danou růstovými podmínkami, prostředím a dědičnými dispozicemi. Tato variabilita vlastností je patrná nejen v rámci druhu, ale i uvnitř jednoho kmene. Kvůli svému rostlinnému původu je dřevo trvale vystaveno degradačním procesům, zejména biotické (dřevokazné houby a dřevokazný hmyz), ale i environmentální (nebiologické) povahy. Při této degradaci dochází k významným změnám fyzikálních, mechanických a chemických vlastností. Rozsah změn či poškození závisí na prostředí, v němž se materiál nachází, a na procesech, kterým je vystaven. Stav dřeva v konstrukcích je nutné při údržbě monitorovat a provádět preventivní a případně sanační opatření.
Zvyšování trvanlivosti dřeva je disciplína objevující se téměř v každém století a ve všech typech architektury. S vývojem stavebních materiálů a technologií přirozeně dochází i k vývoji prostředků, které pomáhají odolnost dřeva zvýšit. Dnes je pozornost soustředěna na oblast nanomateriálů, mění se chemické složení látek s insekticidním a fungicidním účinkem. Historicky jsou nám známé látky jako volská krev, různé rostlinné preparáty, klihy, vosky, fermeže, oleje apod. Příspěvky ve Zpravodaji se zaměřují na povrchové úpravy dřeva v kontextu dřívějších požadavků, na aplikace ochranných látek z pohledu dnešních možností i budoucího vývoje. Zachycují různé možnosti použití ochranných látek a jejich konkrétní realizace. Druh ochrany dřeva se mění a řídí normativem, přičemž u památkových objektů je nutné mít na paměti také zachování památkové hodnoty.
Jedná se o rozsáhlé téma, jež je možné vnímat z mnoha úhlů. Nebylo naším cílem a ani v rámci jedné publikace není možné obsáhnout všechny aspekty. Věříme však, že tento Zpravodaj pomůže získat celkový přehled a inspiraci z praxe i jistý vhled do dalšího vývoje.
Andrea Nasswettrová, členka společnosti STOP