Skalní reliéfy Václava Levého

Téměř po roce se ve Zpravodaji STOP vracíme k problematice ochrany souboru kamenosochařských děl umístěných v exteriéru. Po Braunových dílech v Betlému u Kuksu (č. 3/2000) je toto číslo věnováno sochám a reliéfům, jejichž autorem je Václav Levý. Vytvořil je postupně kolem poloviny 19. století opracováním pískovcových bloků v lesích na Kokořínsku nedaleko Liběchova. Lze předpokládat, že právě Braunovy sochy a reliéfy v Novém lese u Žírče byly jednou z jeho inspirací. Umělecko-historické hodnocení obou jmenovaných souborů hovoří ve prospěch barokních děl M. B. Brauna a jeho dílny. Avšak rovněž liběchovská díla V. Levého patří mezi cenné kulturní památky. Odrážejí poněkud romantické cítění doby svého vzniku i tvůrčího období sochaře samotného. Z pohledu technologického oba soubory spojuje fakt, že většina děl byla vytvořena ze skalních bloků spojených s podložím, a to podstatně ztěžuje jejich „údržbu“. Dnešní stav Levého soch je však ovlivněn nejen působením přírodních (či „přirozených“) vlivů – vody, teplotních změn a rostoucí vegetace, ale i nedalekou tepelnou elektrárnou, resp. exhaláty, které vypouštěla ještě před nedávnou dobou do ovzduší, záměrným i bezděčným vandalismem a v neposlední řadě i některými nevhodnými staršími restaurátorskými zásahy.

Zájem památkového odboru Okresního úřadu v Mělníku o zachování výtvarných děl v lesích na Liběchovsku je dokumentován snahou o získání potřebných informací o stavu kamene i podmínkách, kterým je vystaven. Dosti obšírná zpráva zahrnující průzkum stavu soch a reliéfů (autoři P. Fára a R. Gill), která vznikla z popudu OÚ, je s drobnými úpravami otištěna dále v tomto časopise.

Domníváme se, že jedním ze základních kroků, které by měly být u takovéhoto souboru udělány (ostatně ve shodě se jmenovanými autory zprávy), je maximální osvěta mezi odbornou i laickou veřejností. Právě tomuto kroku chceme naším Zpravodajem pomoci (podobně jako tomu bylo i v případě Betléma). Jsme toho názoru, že místní obyvatelé i návštěvníci by měli být informováni o jedinečnosti Levého děl, o jejich historii i jejich významu pro českou kulturu, stejně jako o škodách, které jsou často důsledkem nešetrného zacházení s nimi. Věříme, že právě tímto způsobem je možno přispět k řešení nelehkého úkolu, který před pracovníky památkové péče (a je lhostejno zda na úrovní dnešních okresů, nově vznikajících krajů nebo na úrovni celostátní) stojí. Věříme, že ochrana památek nemůže být ponechána pouze na úzké skupině odborníků, byť profesionálně zaměřených na danou oblast, ale že by měla být zájmem celé veřejnosti v tom nejlepším slova smyslu. A informovanost o kvalitě, významu a stavu jednotlivých památek je toho prvním předpokladem.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP