Zkušenosti z povodní půl roku poté

Tímto číslem Zpravodaje se vracíme k loňským povodním. Přimělo nás k tomu několik okolností – prvním důvodem je rozsah škod na kulturních památkách i běžných stavebních objektech, komunikacích apod., které záplavy způsobily a jejichž konečnou velikost stále ještě neznáme. Druhým důvodem je zájem odborné i laické veřejnosti o minulé číslo Zpravodaje (č. 3 loňského roku) a velice příznivá odezva na informace zde otištěné. Posledním (i když ne nejméně významným důvodem) je fakt, že dosud chybí promyšlený systém informací v této oblasti.

Z dopisů, které STOP dostává, plyne, že ještě dost dlouho po opadnutí vysoké vody byly v zatopených oblastech jen obtížně dostupné znalosti, které by mohly být využity při rozhodování o sanačních pracích, použitelných desinfekčních prostředcích apod. Např. bývalý starosta Putimi nám napsal: „… Je velká škoda, že jsem tento časopis neznal dříve. V období nastávajícím po povodni, v měsících září, říjnu, kdy občané měli vytopené rodinné domky, sklepy, obec kapličku, mosty, byla určitá bezradnost. Různé nepotvrzené názory, zkušenosti se prosazovaly v odhadech, co dříve či následně provést, zda stačí stěny omýt a vystříkat desinfekcí, či okamžitě stěny oboustranně odsekat a zda je vhodné vše vystěhovat a odstranit vše, co bylo pod vodou bez jakékoliv úvahy, zda je to nutné či nikoliv (okna, dveře, stropy, el. instalace). Dále jak a čím provést vysoušení a jaký druh materiálu včetně omítek použít pro obnovu či opravu zdiva, podlah. Vámi zaslané tiskoviny na vše dávají dostatečnou odpověď…“

Jiným příkladem může být desinfekční prostředek Parmetol DF 12, na našem trhu dostupný a prakticky ve všech případech, kde byl použit, i velice účinný – směs kvarterních amoniových solí, s širokým spektrem účinnosti a dostatečně šetrný k ošetřovaným materiálům (včetně textilu). Byl použit např. ve Staronové synagoze, při ochraně nástěnných maleb v Liběchově apod. V době po záplavách však byl znám pouze úzkému okruhu odborníků. I z neznalosti bylo odmítáno jeho použití na památkových objektech, protože obsahuje určité množství chlóru. Odborník však ze složení pozná, že působení chlóru v tomto případě vázaného v organické sloučenině se diametrálně liší od působení anorganických sloučenin chlóru jako např. v tolik populárním Savu.

Bohužel, stav nekoordinovaných akcí do jisté míry trvá dosud. Přestože existuje řada institucí i jednotlivých odborníků, kteří jsou schopni a ochotni podat dostatečně objektivní informace o vhodných postupech a materiálech, jsou velice špatně dostupné a především roztříštěné. Požádali jsme proto některé odborníky, kteří získali zajímavé zkušenosti s likvidací škod po povodni, aby se o ně s vámi podělili.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP