Kaple sv. Martina, sv. Erharda a sv. Uršuly
Zpravodaj STOP, svazek 7, č. 2/2005
Zpravodaj STOP, svazek 7, č. 2/2005
Publikace je zdarma ke stažení po odeslání objednávky.
Dějiny Chebského hradu, Pavel Šebesta, Muzeum Cheb
Štaufská hradní kaple v Chebu, Pavel Šebesta, Muzeum Cheb
K restaurátorským pracím na kaplích sv. Martina, sv. Erharda a Uršuly v areálu Chebského hradu, Jiří Novotný, restaurátor
Restaurátorský průzkum a základní technologické aspekty restaurování, Petr Justa, restaurátor
Petrografický rozbor stavebního kamene a historických omítek Chebského hradu, Richard Štrouf, petrograf
Archeologický výzkum chebské hradní kaple, Pavel Šebesta, Muzeum Cheb
Úvaha o barevnosti palácové kaple sv. Erharda a Uršuly v Chebu, Jiří Kaše, Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, o.p.s.
Architektonické řešení obnovy románské kaple na Chebském hradě, Mikuláš Hulec, Daniel Špička, projektanti
Zajištění stability kaple Chebského hradu, František Čermák, ESK CZ s.r.o.
Zpráva ke statické části obnovy kaple hradu Cheb, Jindřich Rineš, statik
Mikroklima bez klimatizace, Miloslav Němeček, FEL ČVUT v Praze, Petr Bednář, NPÚ, ÚOP středních Čech
Obnova, či chcete-li sanace historické budovy, obvykle vyžaduje řadu kroků, jejichž výběr i návrh provedení vyžaduje rozsáhlý průzkum a hlubokou spolupráci řady specialistů. Názorným příkladem takové součinnosti je obnova Chebského hradu, zejména Hradní kaple, významné románské památky pocházející z doby největší slávy hradu.
Mimořádný význam této stavby i její dlouhodobě špatný stav zapříčiněný nedostatečnou údržbou (kupodivu nejen v období před rokem 1989) byly důvodem pečlivých a systematických průzkumových prací, které zahrnovaly nejen archeologický průzkum, ale např. i přírodovědné a klimatologické analýzy a měření. Získané výsledky doplněné o archivní údaje umožnily stavebním projektantům i restaurátorům navrhnout komplexní a dlouhodobě působící zásahy stavebně-technické i restaurátorsko-konzervační, respektující dosud zachované historické materiály a zároveň umožňující v dostatečné míře zlepšení podmínek, kterým jsou historické stavební konstrukce kaple i celého hradu vystaveny. Že se nejednalo o úkol snadný a levný, je zřejmé. Dokládá to i čas, který si průzkumné práce vyžádaly. Avšak pouze takovýto přístup, respektující pravidla památkové péče i technické zákonitosti, může vést k úspěšnému a ekonomicky efektivnímu cíli, jímž je záchrana památky se všemi jejími dochovanými prvky.
I když takovýto postup není bohužel dosud vždy zcela běžný, je potěšitelné, že případy, kdy je při záchraně památky aplikován, jsou stále častější.
Petr Kotlík, předseda společnosti STOP
Společnost pro technologie ochrany památek – STOP, z.s.
