Zvony

Zvony mají mezi movitými památkami poněkud výsadní postavení. Spojují v sobě vlastnosti hudebního nástroje, uměleckého díla i technicky dokonalého odlitku. Příznačné je, že svým materiálovým složením a způsobem zhotovování jsou blízké jinému druhu kovových památek – dělovým hlavním. Proto také v dobách válečných byly čas od času zvony „rekvírovány“ a sloužily jako zdroj kvalitní kovové suroviny. Byl to svým způsobem opak pověstného „překovávání mečů v pluhy“.

Kvalitní zvon dokáže odlít pouze dobrý zvonař. A zvonaři musí být nejen zkušenými řemeslníky – kovolijci, ale i umělci, a protože „staví“ hudební nástroje, musí být odborníky i v tomto oboru. Někdy se zdá, že těch nároků je příliš. U dobrého zvonu se však poctivost, odbornost i nadání autora pozná. Ke zvonům patří neodmyslitelně i zvonice s promyšlenými konstrukcemi umožňujícími zavěšení a pohyb zvonů. I tato díla vyžadovala vysokou odbornost od svých tvůrců a dnes jsou často nejen technickými památkami, ale svým způsobem i díly uměleckými.

Řada zvonů, známých i méně známých, má pohnutou historii a dlužno říci, že ani dnes nejsou vždy zcela bez ohrožení. Nejen krádeže a vandalismus, ale i nedbalá údržba či rekonstrukce (samotných zvonů, závěsů), instalace elektrického pohonu apod. mohou způsobit nenahraditelné škody. Právě nedostatek informací o potřebách zvonů a o zásadách péče o tato díla nás vedl k uspořádání dnešního semináře. Skutečnost, že prakticky žádný z oslovených odborníků neodmítl napsat a přednést svůj příspěvek na tomto setkání, i váš zájem snad dostatečně dokazují naléhavost a aktuálnost tohoto tématu. Přejme si, aby ještě dlouho nezazněl mezi zvony ten, který ohlašuje onen pověstný konec.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP