Popis
Identifikace pigmentů – přehled používaných metod, Irena Kučerová, VŠCHT Praha
Možnosti infračervené spektroskopie při analýze barevné vrstvy, Miroslava Novotná, VŠCHT Praha
Využití lokální elektronové mikroanalýzy k identifikaci pigmentů a kovů, Anna Langrová, Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
Mistr Litoměřického oltáře – stav bádání v posledních desetiletích, Štěpánka Chlumská, Národní galerie v Praze
Chemicko-technologický průzkum obrazů Mistra Litoměřického oltáře, Radka Šefců, Národní galerie v Praze
Průzkum a restaurování obrazů Mistra Litoměřického oltáře, Anna Třeštíková, Národní galerie v Praze
Technologický průzkum závěsných obrazů v průběhu století, Dorothea Pechová, technolog, Pavel Blatný, restaurátor
Poslední letošní seminář Společnosti pro technologie ochrany památek je věnován možnostem přírodovědného průzkumu barevné vrstvy závěsných obrazů. Současné spektrum analytických a optických metod podstatně rozšiřuje možnosti identifikace anorganických složek barevné vrstvy – pigmentů, plniv i organických součástí – především pojiv. Ne všechny existující metody jsou však vždy použitelné. Liší se požadavky na velikost vzorků, rozlišovací schopností v daném relativně komplikovaném systému barevné vrstvy i časovou a finanční nákladností.
Výběr vhodné metody velice závisí na znalosti možností i omezeních jednotlivých postupů a zařízení. Přírodovědné vzdělání a zkušenost v oboru získaná dostatečně dlouhou praxí jsou v tomto směru dosti obtížně nahraditelné. Kvalifikovaný technolog oboru by měl umět nejen navrhnout vhodný postup průzkumu, ale s ohledem na možnosti odběru vzorků, plánovaný rozsah i finanční prostředky, které jsou na průzkum plánovány (u významných projektů to bývá kolem 10 % celkové ceny restaurování), i vybrat dostatečně účinné metody. Měl by být také schopen vyhodnotit výsledky získané analytickými metodami (mikrochemickými, instrumentálními apod.) a odvodit z nich závěry užitečné jak pro samotné restaurování, tak pro umělecko-historické studium díla. Ne všechny údaje, které může přírodovědný průzkum poskytnout, jsou totiž bezprostředně použitelné a využitelné pro práci restaurátora. Některé mají podstatnější význam pro datování díla, určení autora či dílny, lokalizaci místa původu apod. Ani ověření pravosti obrazů se neobejde bez použití analytických metod a postupů.
Přírodovědný průzkum se v průběhu minulých roků stal plnohodnotnou součástí restaurátorských prací prováděných na uměleckých dílech. Má však samozřejmě i svá omezení, která je třeba co nejpřesněji formulovat, aby do něho nebyly vkládány nereálné naděje. Doufáme, že tento seminář bude možností o jeho významu, přínosech i úskalích diskutovat.
Petr Kotlík, předseda společnosti STOP