Průzkum barevné vrstvy závěsných obrazů

Sborník semináře STOP, 2. prosinec 1999, Národní muzeum, Praha

SDÍLET

Publikace je zdarma ke stažení po odeslání objednávky.

Popis

Identifikace pigmentů – přehled používaných metod, Irena Kučerová, VŠCHT Praha

Možnosti infračervené spektroskopie při analýze barevné vrstvy, Miroslava Novotná, VŠCHT Praha

Využití lokální elektronové mikroanalýzy k identifikaci pigmentů a kovů, Anna Langrová, Geologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha

Mistr Litoměřického oltáře – stav bádání v posledních desetiletích, Štěpánka Chlumská, Národní galerie v Praze

Chemicko-technologický průzkum obrazů Mistra Litoměřického oltáře, Radka Šefců, Národní galerie v Praze

Průzkum a restaurování obrazů Mistra Litoměřického oltáře, Anna Třeštíková, Národní galerie v Praze

Technologický průzkum závěsných obrazů v průběhu století, Dorothea Pechová, technolog, Pavel Blatný, restaurátor

Poslední letošní seminář Společnosti pro technologie ochrany památek je věnován možnostem přírodovědného průzkumu barevné vrstvy závěsných obrazů. Současné spektrum analytických a optických metod podstatně rozšiřuje možnosti identifikace anorganických složek barevné vrstvy – pigmentů, plniv i organických součástí – především pojiv. Ne všechny existující metody jsou však vždy použitelné. Liší se požadavky na velikost vzorků, rozlišovací schopností v daném relativně komplikovaném systému barevné vrstvy i časovou a finanční nákladností.

Výběr vhodné metody velice závisí na znalosti možností i omezeních jednotlivých postupů a zařízení. Přírodovědné vzdělání a zkušenost v oboru získaná dostatečně dlouhou praxí jsou v tomto směru dosti obtížně nahraditelné. Kvalifikovaný technolog oboru by měl umět nejen navrhnout vhodný postup průzkumu, ale s ohledem na možnosti odběru vzorků, plánovaný rozsah i finanční prostředky, které jsou na průzkum plánovány (u významných projektů to bývá kolem 10 % celkové ceny restaurování), i vybrat dostatečně účinné metody. Měl by být také schopen vyhodnotit výsledky získané analytickými metodami (mikrochemickými, instrumentálními apod.) a odvodit z nich závěry užitečné jak pro samotné restaurování, tak pro umělecko-historické studium díla. Ne všechny údaje, které může přírodovědný průzkum poskytnout, jsou totiž bezprostředně použitelné a využitelné pro práci restaurátora. Některé mají podstatnější význam pro datování díla, určení autora či dílny, lokalizaci místa původu apod. Ani ověření pravosti obrazů se neobejde bez použití analytických metod a postupů.

Přírodovědný průzkum se v průběhu minulých roků stal plnohodnotnou součástí restaurátorských prací prováděných na uměleckých dílech. Má však samozřejmě i svá omezení, která je třeba co nejpřesněji formulovat, aby do něho nebyly vkládány nereálné naděje. Doufáme, že tento seminář bude možností o jeho významu, přínosech i úskalích diskutovat.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP

Kategorie VydavatelSTOPVydáno12/1999Počet stran50

Další publikace

Sborník semináře STOP, 27. březen 2003, Národní muzeum, Praha

Sborník semináře STOP, 18. květen 2000, Zrcadlová kaple Klementina

Sborník semináře STOP, 13. červen 1996, Strojní fakulta ČVUT v Praze