Zařízení na jímání vody – kašny a fontány, které jsou tématem dnešního semináře, tvoří zajímavou a významnou skupinu památkových objektů. Četnost existujících, ale bohužel i množství zaniklých zařízení tohoto typu vybízí k větší systematičnosti při jejich údržbě. To, že se zpravidla jedná zároveň o objekty umělecké i zařízení technická, klade zvýšené požadavky na výběr odborníků pro jejich údržbu a obnovu.
Spektrum poškození, se kterými se u kašen a fontán setkáváme, není příliš široké, o to obtížnější je někdy jejich odstraňování. Přitom je třeba sledovat jak hlediska technická, tak i umělecko-historická a estetická. Asi bychom se obtížně smiřovali s lesklým či dokonce barevným nátěrem na povrchu pískovcové kašny, byť by měl dokonalé těsnicí účinky. Stejně tak zalévání spár asfaltem není právě nejlepším způsobem těsnění.
Vedle vlastního materiálu kašny nebo fontány a jejího konstrukčního provedení je důležitá rovněž kvalita vody, která do ní přitéká nebo v ní cirkuluje. Převáží-li ekonomické hledisko, ušetříme sice třeba něco prostředků na vodném a stočném, avšak usazené soli na povrchu částí, které přicházejí do styku s vodou, vyžadují pravidelné odstraňování, jež s sebou nese riziko poškození povrchu kašny apod. Také zimní ochrana kašen a fontán sezónními přístřešky není u nás běžná, i když se s tímto postupem setkáváme v řadě zemí Evropy a o jeho prospěšnosti není třeba pochybovat.
Je zřejmé, že s péčí o kašny a fontány je spojena řada problémů. Bohužel existuje pouze málo odborníků, kteří mají s jejich údržbou či obnovou dostatek zkušeností. Proto jsme uspořádali seminář s tímto tématem a věříme, že alespoň na některé otázky spojené s péčí o tyto zajímavé objekty se nám podaří najít odpověď.
Petr Kotlík, předseda společnosti STOP