Popis
Pohled památkáře na historické tesařské technologie, Ondřej Šefců, SÚPP v Praze
Trasologie tesařských seker. Stopy po nástrojích, které vznikají při opracování dřeva pro výrobu tesařských konstrukcí, Petr Růžička, tesařský mistr
Systematická typologie krovů, obecné dělení a krovy krokevní, Petr Růžička, tesařský mistr
Příprava opravy historického krovu, Petr Růžička, tesařský mistr
Tesařství – soužití s geometrií, Petr Růžička, tesařský mistr
Zkoušky historických tesařských spojů, Miloš Drdácký, ÚTAM AV ČR, v. v. i., Praha
Tradiční a netradiční metody oprav tesařských konstrukcí, Jan Vinař, Murus, spol. s r.o.
Září je měsícem tradičních setkání, které Společnost pro technologie ochrany památek organizuje ve spolupráci s pracovníky hradu Křivoklát. Od prvního semináře věnovaného vápenným omítkám přes ochranné nátěry dřeva dobytčí krví na zbečenské rychtě až po zatím poslední setkání s tématem využití jílů v památkové péči jsme zde vždy nalezli velmi příjemné a milé prostředí. Prostory nádvoří i přilehlých místností umožňují vedle teoretických přednášek především praktické ukázky materiálů a technologií na reálných objektech. Zvláště vítaná je tato možnost při předvádění řemeslných činností. Mohli jsme tak pozorovat zhotovování šindelů, přípravu hlíny a dusání hliněné podlahy, ukázku zhotovování jílové konstrukce zdiva i práci na hrnčířském kruhu.
Neméně zajímavá je však práce tesařská. Již na Hamousově statku ve Zbečně mohli účastníci tehdejšího setkání (rok 2000) sledovat, jak vznikaly z kmenů trámy před „nástupem“ katrů a pil. A tesařská práce bude k vidění i letos. Bude zaměřena na opravy dřevěných konstrukcí. Věříme, že díky zkušeným a zručným kolegům, kteří se o své zkušenosti podělí s účastníky semináře, bude možno posoudit, jak dalece jsou metody oprav, jež navrhují, „tradiční“ či „netradiční“, především však jak jsou šetrné k existujícím historickým dřevěným objektům. Pro některé přítomné budou předváděné postupy novinkou, pro jiné potvrzením vhodnosti při navrhování oprav historických objektů s dřevěnými konstrukcemi. Věříme, že přes všechny předpokládané překážky – nedostatek zručných tesařů, odpor či nedůvěru některých současných projektantů, obtížné přesvědčování investorů apod. – naleznou předváděné a diskutované způsoby širší uplatnění v praxi památkové péče, než je tomu dnes. Rádi bychom poděkovali všem, kteří nalezli čas a připravili své příspěvky (uvedené v tomto sborníku) a praktické ukázky.
Petr Kotlík, předseda společnosti STOP