Digitální technika v památkové péči

Sborník semináře STOP, 25. březen 2004, Národní muzeum, Praha

SDÍLET

Publikace je zdarma ke stažení po odeslání objednávky.

Popis

Možnosti digitální techniky v památkové péči, Ondřej Šefců, NPÚ, ústřední pracoviště

Možnosti využití technologie 3D laserového skenování v dokumentaci památek, Václav Šanda, Daniel Šantora, Gefos a.s.

3D modelování objektů – možnosti uplatnění v památkové péči, Pavel Hlavenka, Jiří Vidman, PH agentur

Perspektivy digitální fotografie, Jan Březina, Institut digitální fotografie

Digitální fotografie v průzkumu a restaurování zlatnických památek, Andrej Šumbera, restaurátor

První seminář Společnosti pro technologie ochrany památek v letošním roce je věnován možnostem digitálních zobrazovacích technik a jejich využití při péči o památky. Záznam obrazu patřil vždy mezi základní kroky dokumentace památkových objektů či předmětů.

Nejstarší kresebná dokumentace byla postupně doplňována dokumentací fotografickou, nejdříve černobílou a později barevnou. Patří sem i speciální fotografické techniky, jako je fotografie v ultrafialovém nebo infračerveném světle, fotogrammetrie apod. Uvedené postupy založené na chemických procesech vyžadují černobílý nebo barevný negativní či pozitivní film. Výsledkem jsou potom fotografie na papíře nebo diapozitivy, obvykle ukládané v rámečcích. Archivace fotografií i diapozitivů je samozřejmě náročná na místo, ale i na prostředí, ve kterém jsou ukládány. Citlivost uvedených materiálů především na vlhkost a biologické napadení se plně prokázala při předloňských povodních. Fotografie a diapozitivy patřily mezi nejvíce poškozené a nejobtížněji restaurovatelné materiály.

V posledních letech jsou běžné chemické postupy nahrazovány digitální technikou. Odpadá chemický proces, obraz je vytvářen elektrickou cestou a je zaznamenáván v digitální podobě, což dovoluje podstatně snadnější úpravu barev, výřezů apod. Zároveň je jednodušší jeho archivace, dnes obvykle na CD nosičích, i vytváření prezentací promítaných dataprojektory i vystavovaných na počítačové síti. V případě „standardní“ fotografie musí pro takovéto případy být obraz nejprve převeden do digitální podoby, zpravidla pomocí skeneru. Vyšší pořizovací cena digitálních zařízení je však vyvážena nižšími provozními náklady (pokud netoužíme po převedení na „papírovou“ formu obrazu). Některé zkušenosti získané s fotografií „chemickou“ jsou přenositelné i do fotografie digitální, existují však i podstatné rozdíly, kterými se oba typy zachycování obrazu od sebe odlišují. Protože digitální fotografie je velice mladé odvětví, většina z nás je v tomto směru nováčky a žáky. Někdo je pokročilejší, jiný spíše začátečník. Jsme přesvědčeni (zpravidla na základě vlastních zkušeností) o veliké užitečnosti digitální fotografie při dokumentaci památek – včetně jednotlivých kroků restaurování či obnovy, a proto jsme se rozhodli pozvat na tento seminář odborníky, kteří jsou ve svých oborech profesionály, v naději, že se s námi o své zkušenosti a znalosti podělí. Věříme, že všichni budeme učenlivými žáky.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP

Kategorie VydavatelSTOPVydáno3/2004Počet stran28

Další publikace

Sborník semináře STOP, 16. květen 2002, Národní muzeum, Praha

Sborník semináře STOP, 1. říjen 1998, Kloknerův ústav ČVUT v Praze

Sborník semináře STOP, 2. duben 1998, Kloknerův ústav ČVUT v Praze

Sborník semináře STOP, 20. květen 1997, Strojní fakulta ČVUT, Praha