Kamenné konstrukce (včetně staveb mostních) jsou, například ve srovnání s konstrukcemi dřevěnými, podstatně trvanlivější, odolnější proti působení vnějšímu prostředí. Někdy se může zdát, že jsou prakticky nezničitelné. Dlouhodobé zkušenosti s jejich údržbou však ukazují, že i ony stárnou a mění své vlastnosti. Většinou pozvolně, takže změny jsou patrné až po delší době. O to jsou však nebezpečnější.
Zachování kamenných staveb vyžaduje (stejně jako i v případech jiných materiálů) především důkladné poznání souvislostí mezi strukturou vlastního materiálu a jeho vlastnostmi. Vyžaduje ale i porozumění vlivu jednotlivých složek prostředí na kámen (včetně zpracování, případně pozdějších úprav) a v neposlední řadě i poznání projevů korozních a degradačních pochodů, které tyto vlivy vyvolávají. Uvedené technologické znalosti mohou potom sloužit jako jeden z podkladů pro rozhodnutí, zda kamenný objekt chránit, jak ho chránit a pro posouzení rizik, která jsou s uvažovanými návrhy ochrany spojená.
Je zřejmé, že ochrana či obnova především takových objektů, jakým je Karlův most, vyžadují dostatek technologických znalostí (samozřejmě vedle množství další informací). Bez nich nelze potřebné kroky (materiály, technologie, rozsah jednotlivých kroků či jejich následnost) navrhnout ani posoudit jejich účinnost a s nimi související rizika. Právě u takovéto rozsáhlé a svojí výstavbou komplikované stavby je nezbytné spojit síly odborníků z různých oborů, soustředit jejich názory a stanoviska, a z nich potom vyvodit návrh „konečného“ řešení. Samozřejmě žádné rozhodnutí není konečné, dokud není realizováno. Do doby jeho uskutečnění stále existuje možnost úpravy, modifikace reagující na nová zjištění. Obecnou snahou by však mělo být navrhovat a provádět především takové kroky či zásahy, které by i po provedení byly opravitelné (či dokonce odstranitelné) – to je známý požadavek reversibility – někdy zpochybňovaný, někdy obtížně dosažitelný, vždy však oprávněný.
Příspěvky dnešního semináře se pokoušejí shrnout zkušenosti (obecné i konkrétní) s péčí o kamenné památky, v některých případech přímo zkušenosti z opravy již zmíněného Karlova mostu. Věříme, že přispějí k lepší informovanosti o problémech spojených s péčí o kamenné konstrukce a s možnostmi jejich řešení.
Petr Kotlík, předseda společnosti STOP