Karlův most

Je pravděpodobně jen málo občanů naší republiky, kteří neznají pražský Karlův most. Když ne z osobní návštěvy, alespoň z panoramatu Hradčan v zeleném odstínu na bývalých stokorunových bankovkách. Také kroky zahraničních turistů, vedeny tištěnými či živými průvodci, pravidelně zcela neomylně směřují k této významné památce. Z čeho pramení jeho popularita, z jeho starobylosti, z výjimečné polohy mezi Malou Stranou a Starým Městem, z jeho sochařské výzdoby? Pravděpodobně každý z těchto fenoménů se na známosti Karlova mostu podílí. Každý ale také svým způsobem přispívá k problémům, které péči o jeho stav činí výjimečně obtížnou.

Původně významná komunikační spojnice obou břehů Vltavy patří dnes mezi nejznámější sochařské galerie pod otevřeným nebem v Evropě. Nepřitahuje však jen milovníky a ctitele umění a historie. „Milují“ ho i různí vandalové, sprejeři (či graffitisti), svého času zde úspěšně prosperovali známí čepičáři a prodávající obdobných lákadel pro turisty apod. A to nemluvím o půlnočních silvestrovských oslavách, které každoročně přidělávají vrásky odpovědným pracovníkům různých institucí.

V případě Karlova mostu se spojují problémy související s konstrukcí historického zdiva pilířů a oblouků mostovky s obtížemi danými bohatou sochařskou výzdobou i s množstvím lidí, kteří po mostě denně projdou. Existuje vůbec nějaká představa, jak negativním vlivům, kterým je most vystaven, čelit? Co je dnes známo o stavu konstrukce mostu, o „zdraví“ soch apod.? Jaká je koncepce péče o tuto památku? Je jasné, že Karlův most nelze na noc uzavřít pod zámek nebo na zimu schovat pod střechu (i jen náznak návrhu chránit nejvzácnější originály přes zimu sezónním přístřeškem vyvolává prudký odpor), nelze jej zbavit kontaktu s vltavskou vodou ani jej nelze přenést na jiné, vhodnější místo. Přesto je třeba neustále sledovat jeho stav, zkoumat vlivy, které na něj působí a hledat způsoby a prostředky, jak jej chránit.

Domníváme se, že způsob ochrany Karlova mostu by mohl být svým způsobem modelem a normou použitelnou i pro jiné památkové komplexy v naší republice. Proto jsme se pokusili odborný program dnešního semináře sestavit tak, abychom se alespoň o některých problémech dozvěděli více. Předpokládáme, že nám získané informace umožní udělat si vlastní představu o tom, je-li péče o tuto výjimečnou památku promyšlenou koncepční činností zaměřenou především na prevenci, nebo spíše směsí více méně nahodilých a okolnostmi vynucených aktivit, jimž chybí vzájemné propojení a koordinace.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP