Popis
Moderní architektura ve výzkumných úkolech Národního památkového ústavu, Alexandra Křížová, NPÚ, ústřední pracoviště
Památková ochrana pražské architektury 2. pol. 20. století, Josef Hájek, NPÚ, ÚOP v hl. m. Praze
Výtvarná díla 60. let ve veřejném prostoru – ideové i realizované projekty v Praze 6, Kateřina Hubrtová, NPÚ, ÚOP v hl. m. Praze
Stanice metra Malostranská – nadzemní část, Matyáš Kracík, NPÚ, ÚOP v hl. m. Praze
Přestavba centra Teplic v 60. až 80. letech jako doklad vývoje názorů na tvorbu města, Jan Hanzlík, NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem
Koncertní dům s kolonádou a úprava Mírového náměstí v Teplicích, Jana Zajoncová, Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Moderní architektura 70. až 80. let 20. století v Karlových Varech, Lubomír Zeman, NPÚ, ÚOP v Lokti
Labská bouda – monstrum, nebo perla?, Vladimíra Paterová, NPÚ, ÚOP v Josefově
Architektonické památky 2. poloviny 20. století u nás představují především veřejné stavby – hotely, školy, budovy úřadů, dopravní stavby apod. Soukromé stavby hodné tohoto označení prakticky neexistují (na rozdíl od doby předválečné). To souvisí samozřejmě se společenským zřízením, s tím, kdo byl dominujícím zadavatelem staveb i výtvarných děl s architekturou spojených a architekturu doplňujících. Nehledě na tento fakt i v tomto období vznikaly objekty kvalitní, některé na svoji dobu mimořádné, hodné uchování, a to nejen pro svoji kvalitu, ale i jako doklad estetické a technické úrovně společnosti této doby.
Toto číslo Zpravodaje se nezabývá prioritně technologickými aspekty ochrany těchto památek tak jako většina čtvrtletních Zpravodajů STOP. Je věnováno vybraným architektonickým objektům 2. poloviny 20. století a na jejich příkladu hledání možného přístupu při posuzování významu jejich architektonických hodnot. Takovýto, pokud možno jednotný a systematický přístup k výběru, zpracování odpovídající dokumentace a zdůvodnění hodnoty těchto děl je nezbytný pro jejich památkovou ochranu, a tím i pro jejich zachování dalším generacím.
Protože autory jednotlivých textů jsou pracovníci památkové péče, kteří se tímto problémem zabývají z titulu své profese, věříme, že Zpravodaj přispěje k výměně zkušeností při systematickém „mapování“ problému, k otevřenější diskusi a hledání „konsensu“ odborníků zainteresovaných na ochraně architektonického dědictví, byť jsou to díla „socialistického období“.
Petr Kotlík, předseda společnosti STOP