Moderní architektura 2. poloviny 20. století

Architektonické památky 2. poloviny 20. století u nás představují především veřejné stavby – hotely, školy, budovy úřadů, dopravní stavby apod. Soukromé stavby hodné tohoto označení prakticky neexistují (na rozdíl od doby předválečné). To souvisí samozřejmě se společenským zřízením, s tím, kdo byl dominujícím zadavatelem staveb i výtvarných děl s architekturou spojených a architekturu doplňujících. Nehledě na tento fakt i v tomto období vznikaly objekty kvalitní, některé na svoji dobu mimořádné, hodné uchování, a to nejen pro svoji kvalitu, ale i jako doklad estetické a technické úrovně společnosti této doby.

Toto číslo Zpravodaje se nezabývá prioritně technologickými aspekty ochrany těchto památek tak jako většina čtvrtletních Zpravodajů STOP. Je věnováno vybraným architektonickým objektům 2. poloviny 20. století a na jejich příkladu hledání možného přístupu při posuzování významu jejich architektonických hodnot. Takovýto, pokud možno jednotný a systematický přístup k výběru, zpracování odpovídající dokumentace a zdůvodnění hodnoty těchto děl je nezbytný pro jejich památkovou ochranu, a tím i pro jejich zachování dalším generacím.
Protože autory jednotlivých textů jsou pracovníci památkové péče, kteří se tímto problémem zabývají z titulu své profese, věříme, že Zpravodaj přispěje k výměně zkušeností při systematickém „mapování“ problému, k otevřenější diskusi a hledání „konsensu“ odborníků zainteresovaných na ochraně architektonického dědictví, byť jsou to díla „socialistického období“.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP