Pohraniční betonová opevnění

Sborník semináře STOP, 24. duben 2008, Národní muzeum, Praha

SDÍLET

Publikace je zdarma ke stažení po odeslání objednávky.

Popis

Pohraniční opevnění – zasluhují si památkovou ochranu?, Eva Dvořáková, Jana Čevonová, NPÚ, ústřední pracoviště

Betony československého opevnění, Leonard Hobst, FAST VUT v Brně

Vznik a vývoj pevnostních muzeí na čs. opevnění z let 1935–1938, Aleš Horák, Klub vojenské historie, Náchod

Národní kulturní památka Dobrošov, Josef Farář, správce pevnosti Dobrošov, Regionální muzeum v Náchodě

Muzeum čs. opevnění z let 1935–1938. Pěchotní srub K–S 14 „U cihelny“, Králíky, Richard M. Sicha, Město Králíky, ředitel Muzea K–S 14

Rekonstrukce lehkých objektů v okolí Prahy, Radan Lášek, Klub vojenské historie, Praha

Pro první letošní seminář jsme vybrali téma pohraničních opevnění. Již delší dobu jsme o tomto tématu uvažovali, protože se jedná o specifickou skupinu staveb rozesetých na mnoha místech republiky — od pohraničních oblastí (nejen bývalých Sudet ale např. i okolí Bratislavy) až po obrannou linii v samé blízkosti Prahy. Vojenská hlediska se v nich spojují s problematikou ryze technickou. Jedná se o velice kvalitní betonové stavby, účelně řešené, stavěné podle přesně zpracovaných receptur, jejichž dodržování bylo standardně kontrolováno a nedodržení stanovených parametrů penalizováno. Fakt, že se všechny plánované stavby nepodařilo do začátku války dokončit (některé ani začít, poslední stavby měly být dokončeny v první polovině 50. let) a že v důsledku politických událostí v Evropě v letech 1938 a 1939 jejich vojenské funkce nemohlo být využito, nic nemění na jejich významu.

Svým osudem trochu připomínají technické stavby zaniklých průmyslových provozů. V současné době jsou z části majetkem vojenské správy, některé zvláště významné (a dochované) jsou chráněnými památkami či dokonce národními kulturními památkami. Řada z nich však v péči dobrovolníků, kteří podle svých možností a schopností, s větším či menším úspěchem, pečují o jejich stav. Je až překvapivé, kolik existuje zájmových skupin (neziskových organizací, občanských sdružení apod.), jež mají některý z objektů tohoto typu „v péči“.

Zdá se nám však, že kolem hodnocení této skupiny staveb a z toho pramenícího uznání jejich významu panuje určitá nejistota. Byli bychom rádi, kdyby dnešní setkání pomohlo alespoň zčásti upozornit na jejich význam jako technických i vojenských objektů, zasluhujících si minimálně základní péči — zhodnocení jednotlivých staveb i jejich vzájemných vazeb, vyjasnění majetkových poměrů i stanovení „standardních“ postupů při sanaci a obnově apod. Věříme také, že odborníci, kteří na tomto setkání přednesou své příspěvky (i ti další, na které se zatím „nedostalo“), poskytnou své zkušenosti a znalosti a pomohou tak k zachování pevnostních staveb do budoucna – minimálně jako dokladu snah o ochranu vlastního území před nepřítelem.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP

Kategorie VydavatelSTOPVydáno4/2008Počet stran50

Další publikace

Sborník semináře STOP, 10. červen 2004, Národní muzeum, Praha

Sborník semináře STOP, 20. září 1999, hrad Křivoklát

Sborník semináře STOP, 17. červen 1999, Národní muzeum, Praha

Sborník semináře STOP, 2. duben 1998, Kloknerův ústav ČVUT v Praze