Poškození dřeva historických konstrukcí

Materiály památkových objektů bývají v průběhu času vystaveny různým degradačním vlivům, které zhoršují jejich vlastnosti. Některé souvisejí s „přírodními“ podmínkami, jimž jsou objekty vystaveny, příčinou jiných mohou být i dřívější ochranné zásahy prováděné člověkem. Příkladem takových jsou problémy s historickými dřevěnými konstrukcemi, které byly v minulosti ošetřeny některými amonnými solemi anorganických kyselin jako ochrana proti ohni. Po určité době od postřiku či nátěru se začne dřevo na povrchu rozvlákňovat – „chlupatit“. Postupně tak mizí povrchová struktura vzniklá opracováním (stopy po použitých nástrojích, případné značky, letopočty apod.), povrch dřeva většinou mění barvu a nelze ani vyloučit postupné (i když velmi pomalé) zmenšování účinného průřezu konstrukčního prvku, což by mohlo v nepříznivých případech vést k mechanickému oslabení celé konstrukce. Zkušenosti z praxe totiž ukazují, že přes různé snahy po „neutralizaci“ působení anorganických solí z protipožárních nátěrů se poškození povrchu dřeva po určité, nepříliš dlouhé době obnovuje.

Závažnost tohoto jevu, který byl pozorován u řady objektů s dřevěnými střešními konstrukcemi včetně velice významných památkových staveb (jako je Starý palác Pražského hradu, Nostický palác, dnešní sídlo MK ČR, Lichtenštejnský palác, Zbraslavský zámek apod.), byla možná jedním z důvodů udělení podpory GA ČR na jeho řešení pro odborná pracoviště VŠCHT Praha (konkrétně Ústav chemické technologie ochrany památek) a ÚTAM AV ČR. Hlavní výsledky tohoto výzkumu jsou prezentovány na dnešním setkání. Ukazuje se, že původní představy o příčinách i průběhu rozvlákňování dřeva jako důsledku aplikace některých protipožárních nátěrů bude třeba korigovat a rovněž sanační kroky vhodně modifikovat tak, aby jejich působení odpovídalo předpokládanému průběhu destrukce impregnovaného dřeva.

Společnost pro technologie ochrany památek – STOP v roce 2005 uspořádala pracovní setkání, jehož cílem bylo shrnout současné zkušenosti s tímto jevem a s jeho sanací, pokusit se formulovat podezření na jeho příčiny a mechanismus a v neposlední řadě navrhnout další možný postup řešení tohoto problému a tak pomoci potenciálním řešitelům. Závěry tohoto workshopu byly shrnuty a bylo vydáno doporučení k postupu řešení problému rozvlákněného dřeva (více na str. 24 tohoto sborníku).

Na pracovním setkání v roce 2010 uspořádané v návaznosti na workshop 2005 jsou shrnuty výsledky dílčích výzkumných prací, které byly zaměřeny na řešení této problematiky. Přestože zůstává dořešit ještě hodně neobjasněných bodů (především technologii sanačních metod), bylo na setkání dohodnuto vydat Doporučení, jak zacházet s rozvlákněnými krovy (viz str. 26). Toto doporučení bude STOP zároveň „šířit i jinými prostředky“, tak aby se současnými poznatky byl seznámen co nejširší okruh zainteresovaných.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP