Sanační omítky a ochrana povrchů zasoleného zdiva

Dnes hojně užívané a mnohdy až nadužívané slovo sanace (z latinského sanacio) má původní význam odpovídající pojmům vyléčení či uzdravení. Takže všechny prostředky s přívlastkem sanační by vlastně měly být uzdravující. Není pochyb o tom, že je velká obecná poptávka po univerzálních uzdravujících prostředcích, nejlépe stylem „Vše v jednom, informace k aplikaci na příbalovém letáku“. Můžeme se s tím setkat jak v medicíně, tak třeba v politice a pochopitelně i ve stavebnictví.

Oproti slibům na barevných letácích, kde jde vše velice snadno a dočista, stojí však realita skutečného života. Ta ukazuje, že univerzální řešení obvykle neexistují, případně nefungují, nebo fungují jinak než v prezentacích prodejců. Nepřiměřená očekávání vedou mnohdy k rozčarování a třeba i k nepřiměřeným reakcím. Těmi může být následně fatální nedůvěra k nabízeným prostředkům a jejich plošné odmítání. Přesně k takové situaci došlo v užití a aplikaci sanačních omítek. Na straně jedné jsou od nich očekávány (či dokonce slibovány) nereálné možnosti, na straně druhé je problém „řešen“ plošným vyloučením jejich použití. Vzniká tak jakési sanační dilema, nad nímž se vznáší oprávněná otázka Jak dál?

Všichni tušíme, že jak nekritické užívání, tak plošné odmítání obvykle nijak neposune řešení vlastního problému. Je nutno si nejprve přiznat, že řešení nebude tak jednoduché, jak bychom si přáli. V případě vlhkosti historických budov to platí dvojnásob. Pokud máme najít nějaké východisko, je především třeba o problému hovořit a protřídit argumenty z obou stran. Společnost pro technologie ochrany památek v tomto smyslu zorganizovala řadu průzkumů, seminářů i pracovních setkání věnovaných sanačním omítkám. Hlavním cílem těchto činností bylo popsat základní pojmy a rozdělit argumentaci z obou stran na dvě základní skupiny. Tedy na tu použitelnou, oprávněnou a odbornou, a na argumentaci matoucí, odborně nepodloženou či zcela nekvalifikovanou. Teprve po takovéto základní „sanaci“ pojmů se může přikročit k další diskusi, jak věci řešit v praxi.

Je zřejmé, že některé sporné body se podařilo posunout, mnoho je toho však ještě k řešení. V zájmu lepší komunikace v praxi vychází i tento Zpravodaj, který shrnuje důležité příspěvky z dřívějších publikací (některé aktualizované) a může pomoci těm, kteří se z té sanační spleti chtějí ve zdraví vymotat.

Ondřej Šefců, NPÚ, ÚOP v hl. m. Praze