Oprava historických kamenných konstrukcí. Aplikace zkušeností z obnovy Karlova mostu

Mezi stavebními památkami tvoří samostatnou skupinu kamenné mosty. Konstrukce těchto spíše technických staveb musí odolávat nejen běžným vlivům povětrnosti, ale i síle vodních toků, nad kterými jsou postaveny, včetně takových mimořádných událostí, jako byly povodně v roce 2002. Opravy mostních staveb musely být vždy prováděny tak, aby byl zachován či obnoven nejen vnější vzhled stavby, ale zároveň aby byla zachována i její plná funkčnost. Nejinak tomu je i v případě právě probíhající rekonstrukce Karlova mostu v Praze. Volba používaných materiálů i technologií i kontrola prováděných prací je o to komplikovanější, že je při ní nutno skloubit jak hlediska památková, tak i požadavky technické. Při této rekonstrukci lze vycházet ze zkušeností získaných při dřívějších opravách mostu (poslední velká byla v 70. letech), i z poznatků získaných při opravách jiných historických kamenných mostů u nás i v zahraničí. I přesto však je nutno hledat odpovědi na řadu otázek nových, spojených právě s Karlovým mostem.

Význam památky samozřejmě vyvolává zvědavost laické i odborné veřejnosti, která sleduje rekonstrukční práce s velkým zájmem. Proto jsme se rozhodli věnovat dnešní seminář právě kamenným mostům a především mostu Karlovu. Věříme, že příspěvky, které zde zaznějí i diskuse k nim přispějí k bližšímu poznání problémů, se kterými se projektanti i prováděcí firmy setkávají.

Petr Kotlík, předseda společnosti STOP